deska 

       V roce 1921 dům postavil stavitel Josef Douša pro svoji rodinu. Žil zde až do roku 1935, kdy dům prodal pracovníku jugoslávského zastupitelského úřadu Milivoji Cvrčaninovi.  

       To byl člověk mimořádně  hudebně  vzdělaný, odborník na církevní hudbu ( po druhé světové válce byl zvolen předsedou  Svazu skladatelů Jugoslávie ). Protože byl pravoslavného vyznání, patřil k jeho osobním přátelům i pravoslavný biskup Gorazd- Pavlík, vlastním jménem Matěj Pavlík, který byl výrazným vlasteneckým knězem. Lidské kvality biskupa Gorazda se naplno projevily v době okupace, kdy věnoval péči celé řadě postižených rodin.  Mnozí z nás mají v paměti rok 1942, ve kterém byl spáchán atentát na tehdejšího říšského protektora R. Heydricha. Ti, kteří jej provedli našli nakonec útočistě v chrámu Cyrila a Metoděje v Resslově ulici na Novém Městě Pražském. Byl to sídelní chrám biskupa Gorazda. Osud parašutistů je všeobecné znám. Osud těch, kteří jim pomáhali byl rovněž tragický a dotkl se i rodiny Khodlovy v naší obci. Na jejich památku byla odhalena pamětní deska a pojmenována ulice.                                                                        

       Biskup Gorazd našel v těchto pohnutých časech úkryt u svého přítele Cvrčanina. Protože došlo k vyzrazení celé akce přišlo ho dne 25.6.1942 gestapo zcela najisto do domu číslo 382 zatknout. Za krutých okolností se s postavou tohoto křesťana  setkáváme znovu v plné jeho velikosti. Přes jeho rty neprošlo slovo zrady a tak byl 4.září 1942 nacisty popraven.

        A jak dopadl M. Cvrčanin? Na mimořádnost situace dobře. Protože požíval diplomatickou imunitu, musel jen do 24 hodin opustit tehdejší protektorát Čechy a Moravy.

       Církev si nejprve od Milivoje Cvrčanina dům v roce 1947 pronajala a v roce 1965 jej odkoupila. V témže roce byla v domě u vchodu do modlitebny odhalena Gorazdu- Pavlíkovi pamětní deska.